2018-09-22 - 2018-09-23
Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Přesunuto na další rok. Přejezd 1000 km na kole přes Česko - Slovensko za dva dny jsem předčasně ukončil na Slovensku u obce Žilina po 600 km za 27,5 hodiny kvůli noční zimě a silné spací krizi, která mě tak zpomalila, že bych limit 48 hodin nestihl.

Problémy již při plánovaní

Na plánování této cyklistické výzvy jsem byl už od začátku sám. Taťka, který mě obvykle všude doprovází, letos už neměl čas se zúčastnit, takže se ani nijak významně napojoval do plánování. Já jsem zase netušil, který termín pojedu, protože jediný volný víkend jsem měl pouze poslední týden v srpnu. Sám nevlastním silniční kolo, takže jsem musel stejně jako minulý rok oslovit případné sponzory. Jenže tady nastal první problém. Firma, od které jsem měl kolo minulý rok půjčené, změnila ředitele, takže než jsem našel správný kontakt a bylo mně odpovězeno, byl skoro konec srpna. Během té doby se mi naštěstí podařilo půjčit si kolo u Cyklo ČEZ teamu Tábor, kam jsem si musel zajet. Pak už jsem trénoval. Jenomže po týdnu ježdění jsem zjistil, že jsou špatná zadní ložiska a praskla mi přední přehazovačka. Opět jsem tedy obnovil komunikaci o zapůjčení kola u první firmy. Po dvou dnech dopisování jsme se domluvili na zapůjčení. Jenže pak se zjistilo, že na mě nemají velikost. Takže jsem musel vzít již půjčené kolo a jet s ním na celodenní opravu zpátky do Tábora. Tam vše vyměnili. Jen zadní kolo dali galuskové, které nedokáži vyměnit, takže mi nechali i staré s vyjetými ložisky jako náhradní. Galuskové kolo sice bylo jako nové, ale po pár hodinách jízdy vždy změklo, takže se zvýšil jeho valivý odpor při jízdě, než jsem ho dofoukl.

Protože taťka nebyl k dispozici, musel jsem najít nějakého řidiče. Už v srpnu se mi jich několik přihlásilo, takže jsem je seznámil s možnými termíny. Jenže jak se stále měnila situace s kolem, musel jsem výzvu několikrát o týden odložit, až jsem zjistil, že už nikdo nemá na všechny čtyři plánované dny čas. Kvůli tomu jsem musel celou akci o den zkrátit. A to tak, že se po příjezdu na start nebude spát a hned se vyrazí.

Sice jsem již na začátku psal, že jsem měl volno pouze poslední víkend v srpnu, ale to nebyla tak docela pravda. V práci jsem měl zařízené volno na všechny víkendy v září a to kvůli závodům, kterých se každý rok pravidelně zúčastňuji. Závody jsem tedy obětoval a místo nich jsem naplánoval tuto výzvu. Jen záleželo, který víkend to bude. A protože stále něco nevycházelo, nebyl jsem ani jednom závodě a zůstal mi tak volný pouze poslední víkend.

Průběh výzvy

Hned v pátek jsem porušil jedno svoje pravidlo. Zařekl jsem se, že nikdy nebudu startovat hned po příjezdu nebo v noci, protože pak jsem nějak rozlámaný a většinou mi to pak moc nejde. Jenomže řidič Michal Kališ měl čas jen odpoledne, takže nebyla jiná možnost. On při cestě z Ostravy nabral hodinu zpoždění, a pak když jsme po 18. hodině vyrazili z Třebíče, nabrali jsme další hodinu zpoždění. Místo toho abych startoval aspoň o půlnoci, vyrazil jsem až několik minut po jedné hodině ráno. Už tou dobou jsem si říkal, že při těch všech komplikacích, které jsem za poslední měsíc musel řešit, to buď bude naprosto úžasná jízda, nebo se to totálně podělá.

Měl jsem sice z noční jízdy trochu strach, ale překvapivě mě velice vyhovovala. Nízké teploty kolem 7 stupňů mě vůbec nevadily, měl jsem prázdné silnice, takže nebezpečný úsek od Karlových Varů směrem na Prahu byl úplně v pohodě a ještě mi pěkně foukal vítr do zad. Slunce vyšlo po 150 km v Řevničově, kdy jsem byl na cestě 6 hodin a 15 minut s průměrnou rychlostí 24 km/h. Pak jsem mírně zahnul na Mělník. Vítr sice nepříjemně foukal z boku, ale zase to bylo téměř pořád z kopce. Dokonce se zde přidala i dvojice cyklistů, kteří bohužel vydrželi jen pár kilometrů, protože měli defekt na kole. V Mělníku se oteplilo, a tak jsem shodil některé vrstvy oblečení.

Následující úsek přes Brandýs nad Labem a Nymburk byl výborný. Bylo téměř jasno, teplo a vítr mě stále foukal do zad. A protože zde nejsou téměř žádné kopce, během několika hodin moje průměrná rychlost vystoupala až na 25,9 km/h. V hlavě jsem si plný radosti říkal, že bych to možné mohl dát i pod 40 hodin. Stačilo by vlastně jen udržet průměrnou rychlost z minulého roku. Jenže pak přišly Poděbrady, čas překročil poledne a přede mnou ležely nekonečné a naprosto rovné několikakilometrové úseky. Vítr mě sice hnal, ale díky monotónní krajině na mě začala padat ospalost. Do Lázní Bohdaneč jsem tedy bojoval sám se sebou a trochu ztratil rychlost. Další zpomalení přišlo v Pardubicích, protože ty projet přes den na kole bez zastavení snad ani nejde. Stále jsem na tom byl ale dobře. Měl jsem za sebou 325 km za 12 hodin a 45 minut, což dělalo průměrnou rychlost 25,5 km/h. Pak mě čekal odpolední dlouhý úsek po hlavní silnici vedoucí z Hradce Králové do Olomouce. Sice to stále jelo s větrem v zádech, ale nějakou dobu už mě nesnesitelně bolela krční páteř, takže jsem se na kole různě kroutil a opět ztrácel drahocenný čas. Vyjel jsem velký kopec za Moravskou Třebovou a po západu slunce jsem sjel do Mohelnice. Tam začaly další problémy.

Když jsem začal nabíjet GPS tracker, po nějaké době jsem přišel na to, že přestal fungovat. Cestou do obce Litovel, jsem se to snažil spravit. A protože už byla tma, omylem jsem zapomněl odbočit a do Olomouce jsem tak přijel jinou cestou. Při průjezdu Olomoucí jsem pak stál skoro na každém semaforu, protože na kole se série zelených prostě stihnout nedá. To všechno zapříčinilo už velice výrazné zpomalení. V Olomouci jsem totiž měl ujeto 465 km za 19 hodin a 10 minut, což dělalo průměrnou rychlost jen 24,3 km. Po staré silnici jsem kolem Lipníku nad Bečvou dojel do Hranic na Moravě. Zde jsem byl přesně v polovině trasy. Pokračoval jsem po uzavřené silnici kolem Bečvy do Valašského Meziříčí. Protože byla noc a všude klid, opět na mě začala padat ospalost. Naštěstí to do Meziříčí bylo jen kousek, takže jsem to vydržel. Oblékl jsem se do teplejšího oblečení a vydal se na výstup k československým hranicím.

Tady na mě padla tak silná ospalost, že si vůbec nepamatuji, že jsem projížděl nějakým Rožnovem pod Radhoštěm. Zjistil jsem to až z mapy a nějak jsem tomu ani nemohl uvěřit. Probral jsem se až u Dolní Bečvy, kde jsem na plnou hlasitost zapnul reproduktor, který jsem dal do držáku na pití. V rytmu diska jsem tedy svižně vyšlapal k hraničnímu přechodu Bumbálka. I když posledních pár set metrů už jsem cítil, že mám docela dost. Nachází se totiž v nadmořské výšce téměř 900 m, takže to byl solidní výšlap. Dojel jsem tam akorát pár minut po 24 hodinách jízdy. A protože jsem věděl, že budu muset zase dolů, převlékl jsem se. Místo propoceného slabého oblečení jsem si oblékl termo kalhoty i triko do -20 stupňů a lyžařské rukavice. Takto navlečen jsem začal sjíždět už po Slovenské straně dolů. I přesto všechno jsem ale začal cítit silnou zimu. A to bylo 10 stupňů! Tedy o 3 stupně více než jsem měl ráno na západě. Pravděpodobně asi proto, že jsem byl po tak dlouhé době unavený a tělo už se samo nedokázalo zahřát. V obci Makov přišlo opět prudké stoupání, na které jsem se musel trochu rozepnout, abych se nezačal potit. Pak opět přišlo klesání. Tentokrát už 16 km dlouhé. Opět jsem začal chladnout. Do toho ještě začalo pršet, takže jsem špatně viděl přes brýle a musel jet pomaleji, aby mě to někde nepodjelo. Místo toho abych si tedy sjezd užíval, klepal jsem se jako ratlík a začal upadat do další spací krize. Dvakrát jsem se po cestě dolů musel zatavit, rozhýbat se a na chvíli se schovat do auta, abych se zahřál. Když jsem se dostal dolů obce Bytča, byl jsem plně promrzlý. Nešlo mi ani pořádně šlapat a chtělo se mi strašně spát. Aspoň že už nepršelo. Kličkoval jsem po silnici i do protisměru, a tak jsem musel několikrát raději zastavit. Jenže já nemohl ani stát! Cítil jsem, jak usínám, jak se mi podlamují končetiny a padám i s kolem. Nakonec jsem si musel dát kratší pauzu na lavičce, abych pak dojel aspoň k obci Marček, kde na mě čekalo auto. Tam jsem se konečně rozhodl, že si musím na chvíli zdřímnout. Měl jsem za sebou přesně 600 km za 27,5 hodiny, což byla průměrná rychlost už jen 21,8 km/h. Stále jsem měl ale dostatečný náskok.

Jenomže když jsem se po hodině sezení a možná i chvilkového spaní probral, začal jsem počítat. Stále jsem to do cíle mohl do 48 hodin stihnout. Ale protože jsem přes noc nabral několik hodin ztrátu, nestíhal jsem průjezd po hlavní silnici ze Žiliny do obce Ružomberok, protože už zhoustla doprava. Musel bych tedy jet oklikou přes dvě sedla v Malé Fatře v nadmořské výšce 700 a 800 metrů. A nyní jsem byl ve 300 metrech. Pokud by tedy byly mokré silnice, ani bych to nemohl sjíždět rychle. A zde jsem prohrál bitvu sám se sebou. Místo toho abych hledal důvody k pokračování a přesvědčování se, že mám pořád náskok, začal jsem hledat důvody, proč nepokračovat. Stále se to ve mně převalovalo z jedné strany na druhou. Jednu chvíli už jsem chtěl vyrazit a hned na to už za se ne. Ve skutečnosti to ale byla jen taková vnitřní hra, při které se hrálo o čas. O čas, který neúnavně běžel a zkracoval můj náskok. A po čtyřech hodinách bylo dohráno. Už nebylo kam spěchat, protože limit bych nestihl. Když jsem si to uvědomil, nějak ze mě všechno spadlo a začal jsem opět cítit chuť pokračovat. Divné, že? Stále jsem tedy uvažoval, že bych vyrazil, do cíle dojel a prodloužil si tak aspoň osobní rekord v ujeté vzdálenosti. Jenže to by bylo až někdy v pondělí k ránu, kdy už mělo téměř všude pršet a ještě k tomu foukat silný vítr. Takže jsem to s řidičem Michalem už v normálním stavu probral a rozhodli jsme se, že to necháme na jindy. Schovali jsme kolo do auta, já se převlékl a jeli jsme zpátky do Třebíče.

Děkuji všem, kteří mi jakýmkoli způsobem pomáhali:

• Michalu Kališovi, že se ujal roli řidiče a celou dobu mě doprovázel a chystal mně věci.
• Cyklo ČEZ teamu Tábor, který mě zapůjčil kolo, i když tedy ne v úplně ideální stavu.
• Firmě Skins za kompresní oblečení, ve kterém jsem vydržel po celou dobu.
• Firmě Inkospor za výživu, kterou jsem doplňoval běžné jídlo.
• Firmě Pondy K za několik druhů vlněných Merino ponožek.
• Firmě GPS Dozor za zapůjčení GPS trackeru pro online sledování mé jízdy přes internet.
• Dvojici cyklistů, kteří se ke mně u obce Slaný na kousek přidal.
• A samozřejmě také všem, kteří jste mě jen sledovali a psali povzbuzující zprávy.

Na závěr můžu jen připomenout chyby, které příště už nechci opakovat.

• Vyjížděl jsem strašně pozdě, kdy ke konci září už začíná být den kratší než noc. A šlapat přes 12 hodin ve tmě je prostě znát. Tma je v noci a v noci spí. Tak je naše tělo nastavené a podle toho reaguje.
• Startovat hned po dojezdu, kdy je tělo rozsezené a unavené několikahodinovou cestou prostě není ideální. Je lepší teda přidat den a na místě se pořádně prospat.
• Psal jsem, že začínat v noci mi moc nejde. Je to sice pravda, ale v tomto případě mi to nakonec přišlo lepší. Téměř všechny nebezpečné úseky jsem totiž projížděl v noci, kdy je klid.
• Určitě se vyplatí prvně sehnat pořádné kolo a otestovat, než to řešit i s termínem a domlouvání lidí. Když totiž něco nevyjde, úplně zbytečně to ovlivní i vše ostatní.
• V článku jsem zmínil, že mě hodně bolela krční páteř. Minulý rok mě ale tolik nebolela, tak jsem přemýšlel, čím to mohlo být. A došel jsem k jednoduchému závěru: cyklistická přilba. Minulý rok jsem s ní jel jen přes den, protože v noci jsem měl na hlavě jen čelovku. Tentokrát jsem si čelovku přidělal přímo na přilbu a jel s ní celou dobu. A protože přilba trošku omezuje výhled nahoru a zároveň čelovka svítí moc dolů, musel jsem jet s hodně zakloněnou hlavou. Tím pravděpodobně došlo k té nesnesitelné bolesti krční páteře. Takže příště možná přilba zůstane jen v autě.
• Ke zpomalení jízdy mohlo přispět i lehce podhuštěné zadní kolo. Sice to nebylo nic strašného, ale na tak dlouhé vzdálenosti se projeví každá maličkost. Jenže moc na výběr jsem neměl. Buď jet na mírně podhuštěném kole, nebo pravidelně dofukovat anebo tam dát úplně jiné kolo s vyjetými ložisky. Zkrátka se vracím úplně na začátek, kdy musím mít doma už otestované kolo a pak teprve řešit další věci.
• A jako poslední jsou spací krize, které je opravdu těžké řešit. Spaní ovlivňuje mozek, takže je strašně těžké myslel logicky. Pořád mám snahu spací krize překovávat, abych neztrácel čas krátkým řízeným spánkem. Jenže tím, že se někde plazím jako zombie, ztrácím většinou ještě více. Možná by to chtělo říct řidiči, když budu v takovémto stavu, ať mě spánek prostě nařídí.

A kdy budu výzvu opakovat? Tenhle rok už to nedám. A protože takhle dlouhé noci prostě na kole znova zažívat nechci, budu to muset stihnout nejpozději do konce letních prázdnin. A nebude to třeba jednodušší uběhnout?

Fotky: 23x

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Cyklistika 1000 km: Česko - Slovensko ze západu na východ za dva dny [Nedokončeno]
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map